Zítra ve středu 19.2. si připomeneme

Luigi Boccherini (19.2.1743 Lucca - 28.5.1805 Madrid)

se narodil v rodině violoncellisty a kontrabasisty. Pod vedením svého otce dosáhl violoncellové virtuosity. Krátce po svém debutu ve věku 13ti let přijal nabídku z vídeňského císařského dvora, kde se spolu s otcem stali členy Vídeňského císařského divadla, kde Luigi působil s přestávkami do roku 1776 (tzn. 10 let). Na popud španělského velvyslance v Paříži se vydal do Madridu ke španělskému dvoru. U samotného krále Carlose III. však kvůli intrikám kolegů neuspěl.
Bocherini je skladatel typicky rokokový, jeho skladby už zjevně nejsou barokní, ale teprve získávají klasicistní charakter. Za svého života Boccherini hodně publikoval a po jeho smrti zůstalo ještě mnoho děl nevydaných a ještě mnohé čekají na objevení.
Z jeho děl uveďme 11 vcl koncertů, přes 100 smyčcových kvintet (se dvěma violoncelly, dvěma violami a s klavírem, později přepsané pro kytaru), téměř 100 kvartet a další stovka ostatní komorní hudby - smyčcová tria, sonáty pro violoncello a kontrabas, sonáty pro housle a cembalo atd.

Bohuslav Matěj Černohorský (19.2.1684 Nymburk - .2.1742 Graz)

se narodil v Nymburce. Dochovalo se o něm velmi málo zpráv, takže jeho životopis můžeme rekonstruovat jen přiblině. Podobně je tomu i s jeho skladbami, jichž se přes skladatelův věhlas dochovalo jen velmi málo. Známe jeho vynikající moteto Laudetur Jesus Christus (velkolepá vokální fuga s varhanním doprovodem), dále Regina coeli s formou koncertní kantáty, několik skladeb varhanních, fugy a tokaty. S jeho jménem je spjata celá skladatelská škola, do které patří zejména Josef Ferdinand Seger, Jan Zach a František Tůma.

Zpět
O ostatních skladatelích

1   
(přístupů od 18.2.2020)